Vltavská vodní cesta

Vodní dílo Kamýk

Úprava střední Vltavy má dlouhou a pestrou historii. Již od středověku se datují dílčí pokusy a návrhy na její splavnění. V minulosti byla na Vltavě čilá vorová plavba a doprava zboží na menších lodích, zejména soli, kamene a dřeva. Veškeré úsilí o hospodářské využití Vltavy v té době bylo zaměřeno na voroplavbu a plavbu.

První ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka byl vypracován v roce 1894 firmou Lanna – Vering. Obrat ve vývoji a řešení středovltavských úprav nastal po I. světové válce, kdy se poprvé setkáváme s myšlenkou vodohospodářské soustavy dvou vysokých vodních děl u Slap a u Orlíka. V této době se střetávají dva hlavní hospodářské zájmy té doby - doposud dominující zájem plavby a nově nastupující zájem energetického využití. Přesto první dvě vodní díla Vrané a Štěchovice byla vybudována ještě zejména k plavebním účelům. V roce 1945 nastala nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Je přijata koncepce budování co největších vodních děl (přehrad), která by akumulovala velké zásoby vody pro jejich další hospodářské využití a zlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě i dolním Labi. 

Dalším stupněm vltavské kaskády se tak stalo vodní dílo Slapy, které bylo uvedeno do provozu v roce 1955. Rok poté byla zahájena, souběžně s vodním dílem Orlík, výstavba vodního díla Kamýk. Hlavním účelem díla je částečné vyrovnání špičkových odtoků z hydrocentrály Orlík a jejich energetické využití, nalepšení průtoků pro odběry pitné vody a plavbu na dolním toku Vltavy a Labe. Dalším účelem je možnost plavby, rekreace, provozování vodních sportů a rybolovu. 

Stavba byla dokončena v roce 1962. Přehradním tělesem je přímá, tížná, betonová hráz. Délka nádrže je 10,2km a plocha 195 ha. K převádění vody jsou určeny 4 korunové přelivy šířky 18m hrazené segmentovými uzávěry o celkové kapacitě 2000 m3/s a 4 turbiny typu Kaplan levobřežní vodní elektrárny, které převádí vodu při normálních průtocích po většinu roku s maximálním využívaným spádem 15,5 – 12,0 m, hltností 360 m3/s a výkonem 40 MW. 

Plavebním zařízením na pravém břehu je plavební komora pro plavidla do max. hmotnosti 300 tun. Plnění komory je podzáporníkové s krátkým obtokem, horní vrata jsou vzpěrná. Prázdnění je přímé dolními zdvižnými tabulovými vraty. Pro přepravu malých plavidel je na pravém břehu vybudována kolejová dráha s vozíky.