Jaká jsou práva a povinnosti správce vodního toku k břehovým porostům na cizích pozemcích?
Břehové porosty jsou definovány v § 2 písm. a) vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako dřevinné porosty na břehu koryta vodního toku do 6 m u drobných vodních toků, do 8 m u významných vodních toků nebo do 10 m u významných vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, od břehové čáry, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku; to se nevztahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Dřevinné porosty jsou součástí pozemků, na nichž se vyskytují - § 507 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Jsou proto vlastnictvím vlastníků těchto pozemků.
Jejich vlastníci mají k nim všechna práva a povinnosti omezené jen veřejnoprávními předpisy - např. § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů nebo § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Z toho plyne, že správce vodního toku může zasahovat do břehových porostů - udržovat a odstraňovat je - jen tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni - § 47 odst. 2 písm. b) vodního zákona - a tak, aby nenarušovaly stabilitu koryta vodního toku - § 5 písm. d) vyhlášky č. 178/2012 Sb.
I po tomto zásahu zůstávají břehové porosty, případně materiál z nich, vlastnictvím jejich vlastníků.
Ve všech ostatních případech správce vodního toku do břehových porostů cizích vlastníků zasahovat nesmí.
Všechna ostatní práva a povinnosti k dřevinnému porostu tvořícímu břehový porost mají jeho vlastníci.
Podle této právní úpravy není pro správce vodního toku rozhodující zdravotní a jiný stav těchto porostů, pokud netvoří překážku znemožňující plynulý odtok vody při povodni nebo neohrožují stabilitu koryta vodního toku.